Ve čtvrtek a v pátek jsme si vzali s Pájou dovolenou.
Jen tak, že nám bude doma dobře. Uvaříme si něco dobrého a ke kávičce, že by si přál bábovku (nerada jí dělám, vždycky mám strach, že se nevyklopí, což se i často stává). Abych nepoužila svůj oblíbený recept velmi rychlé a velmi jednoduché bábovky, ke které se však musí pít čaj, aby se člověk neudusil, vygooglovala jsem zajímavý recept s tvarohem. Než jsem stačila těsto připravit, Pája při hledání zazimované velikonoční výzdoby, našel i formy na beránky, které jsem zdědila po mamince - ještě nikdy jsem je nedělala a byla jsem rozhodnutá, že to tak i zůstane – právě proto byly umístěné v takové výšce, aby oko nedohlédlo.
Ale dohlédlo.
A tak, pod záminkou tréninku na velikonoce, mě donutil vymazat formy a upéct beránky. Kupodivu se krásně vyklopily, jen jsem zapomněla, že maminka kromě dvou beránků vždycky pekla i minibábovku a tak trochu těsta přeteklo. Nemohli jsme se dočkat až vychladnou.
Jsou výborní – chutnají skoro jako moje oblíbená čokoláda Margot.
Už se těším až je upeču na velikonoce.
A protože došlo k odzimování výzdoby a také jsem si při výletu do Globusu nakoupila barevná vajíčka a další jsem uháčkovala, dali jsme se do výzdoby.
tím ještě vylepším věnec na dveřích |
A když se setmělo, pozval mě, abych se podívala na překvapení, které nachystal.
solární světýlka jsou moje slabost tady jsem ochotná překonat svou lakotu |
A takovouhle výzdobu připravil Pájík doma.
hmm. tak to jsem teda pozadu. sice to bylo v plánu, ale tech x cm snehu mne dost odradilo ;)
OdpovědětVymazat