Další člen domácnosti

Je pravda, že poslední dobou myla okna v celém domě babička, ale tak nějak mám pocit, že se to nesluší. Když kolegyně v práci naznala, že už přes okna není vidět, přinesla vysavač. Během chvíle jsme měli umytá okna v celém oddělení. Rozhodovala jsem mezi Leifheitem a Kärcherem. Jako na potvoru nebyl nikde ani ten ani ten. 
... a najednou v Globusu akce. Nemeškala jsem ani chvilku a hned vyrazila.

Mám ho, hurá! 

Mezi náma dobrý

Když jsme v únoru koupili vouchery do divadla a odložili jsme návštěvu Prahy "až bude tepleji", netušili jsme, že si vybereme nejtropičtější víkend tohoto roku. Do divadla jsme přišli včas, abychom stihli kávičku.

Představení jsem sledovala velmi pozorně, to že někteří odcházeli mě nezneklidňovalo a stále jsem napjatě čekala, kdy pochopím, o čem to vlastně je. Nepochopila! Ale naše výprava naznala, že kulturní zážitek by chtěl zapít něčím dobrým. Byl krásný teplý večer a nás to táhlo na náplavku. Tam to žije. Spousta mladých lidí sedících, pijících, kouřících, tančících, ale všichni vypadali šťastně a spokojeně.

Zatímco naši chlapi cestou zastavovali na pivo, my holky jsme dali přednost zmrzlině. Levandulová! 
Vážně vynikající.

Zastávku v kavárně Nové scény jsme si již tradičně nemohli odpustit. 
I tady to žilo. 

Sobotní ráno jsme zahájili výbornou kávičkou a moučníčkem a mířili zas na náplavku a do té úžasné zmrzlinárny.

Tentokrát neodolali ani chlapci.
Tak na vysvětlenou: bazalková, mrkvová, limetková a jahůdková. Vzájemně jsme ochutnávali a nedokázali vyhodnotit, která z nich je nejúžasnější.

Po několika zastávkách "na jedno" jsme doťapkali na Vyšehrad.
Ve stínu náhrobků a stromů nám při hledání hrobů známých osobností bylo příjemně. 
Kochala jsem se pohledem z vyhlídky na Vltavu, přemýšlela, odkud skočil Šemík a ani jsem si nevšimla, že vedle mě najednou stojí Vašík s Aničkou. Náhodou nás tam potkal a ta náhoda byla moc milá. 

Podle plánu jsme pokračovali směr botel Vodník, kde jsme měli rezervaci. Asi bylo na tatarák moc horko, ale byl výborný a nikdo z nás nedopadl jako Vašík po vodě v Dejvicích.
Už jsme měli naťapkáno 16 kilometrů a tak jsme poslední úsek z Národní na Husineckou jeli tramvají.
Večírek jsme uzavřeli lahvinkou dobrého vína.

V neděli jsem Vašíkovi vyžehlila košile, poklidili a vyrazili k domovu.

Cestu jsme si zpestřili návštěvou IKEA, prohlídkou a nákupem nezbytně nutných zbytečností, obědem a samozřejmě kávičkou.



Úplně bych zapomněla na keškování. Povedl se nejeden úlovek.


A je po výletě.
Doma na nás čekala kočička i babička, které jsme při kávě vyprávěli, jak moc hezky jsme se měli.