Ohlédnutí za rokem 2019 - BŘEZEN

Podívala jsem se do deníčku a tam bylo každý den psáno drátovala, drátovala, drátovala. Vzalo mě to. Drátovala jsem dárky do tomboly maškarního bálu, drátovala jsem velikonoční dárky.

Když jsem nedrátovala, balila jsem tombolu.
Maškarního se tentokrát kromě kolegů účastnili i kamarádi Semtexu, zahrála i skupina Petr Mach.
Všechno dopadlo dobře. Všichni byli spokojení.

A pak už jsem zas měla čas drátovat a drátovat.

Ohlédnutí za rokem 2019 - ÚNOR

V Plzni napadlo tolik sněhu, že jsme doma nasadili běžky a vyběhli na Mikulku.
Potrénovali jsme i na biatlon.

 
Byli jsme samozřejmě i kulturní a přijali pozvání Dalibora Gondíka na premiéru Dobře placené procházky.

A navštívili jsme ŠKODA muzeum v Mladé Boleslavi.

Ohlédnutí za rokem 2019 - LEDEN

LEDEN

Se spolužáky jsme jeli navštívit další spolužačku Štěpánku.

Po návštěvě Štěpánky u řeky Vltavy jsme ochutnali víno ve vinárně U řeky Rhony.

Z vinárny už byl jen kousek na Vyšehrad.  

Na Vyšehradě jsme navštívili mojí zlatou sestřenici sestru Marii Pavlu. Pohostila nás čajem, kávou, pečivem i ovocem, a my se zaujetím poslouchali její vyprávění.

Nová tramvajová trať

15.12.2019 napadl v Plzni první sníh.

Ale hlavně byl slavnostně zahájen provoz nové tramvajové tratě vedoucí k Západočeské univerzitě.

Bylo  to opravdu slavnostní, radní přijeli nejkrásnějšími tramvajemi - nejstarší tramvají Křižík, T1 a vánoční. 

Byli tady všichni, kteří něco znamenají.

My jsme si to užili.

Mexico - Den Paříž - Praha - Plzeň

Ráno nás v letadle probudili báječnou snídaní, letušky uklidili a přistávali jsme v Paříži. Měli jsme čtyři hodiny času na přestup. Letiště je obrovské, ale jako zkušení výletníci jsme letadlo úspěšně našli. Potkali jsme Bena Cristovao.

Cesta Paříž - Praha utekla jako voda a přišlo loučení. 

Došlo na slzičky, vážně jsme s partičkou báječných lidí zažili neuvěřitelné okamžiky.

Doma na nás čekala hromada pošty, 

 další kreativní krabice od Vašíka

s návodem na šátek

a Karlík s Mourinkou.

Mexico - Den Xochicalco

Čti Sočikalko.

V půl osmé jsme se sešli ke společné rozlučkové snídani. Na našich výrazech už je vidět smutek, že to všechno krásné dnes končí.

Snídaně byla na střeše našeho hotelu, odkud byl báječný výhled.

Dokonce i k obří soše Ježíše, ke které jsme nedošli.

Po snídani jsme se vydali tím krásným městem k autobusu.

Socha horníka charakterizuje původní těžbu stříbra ve městě.

V 11 hodin jsme přijeli k naší poslední archeologické zóně Xochicalco.

Nachází se ve státě Morelos asi 70 km od Mexico City a je světovým dědictvím UNESCO. 

Hřiště na míčovou hru.

Pečlivě jsme poslouchali Petrův výklad.

 Tady je krásně vidět okřídlený had. 

A následuje už jen cesta na letiště, kde jsem se ještě pokochala pletenými výrobky.

Airbus A380 je připraven a můžeme na palubu.

A už sledujeme cestu. 

Už máme za sebou 15 km a do Paříže zbývá jen 9 143 km.

Sledujeme náš let ze zadní kamery.

Dobroty byly v mexickém stylu.

 Já jsem si dala francouzské šampíčko, Pájík červené víno.

A pak už jsme se zakutili ke spánku.

Mexico - Den Taxco

Po snídani jsme pokračovali v našem mexickém putování směr Taxco. 
Cestou jsme zastavili u stromových kaktusů v Kaňonu supa 

Mexico - země kaktusů.

Přesně podle Petrova harmonogramu jsme ve 13:45 přijeli do města Taxco (vyslovuj Tasko). 

Taxco je malé okouzlující město, které se nachází na kopci v 1800 metrech nad mořem. Dříve se zde těžilo stříbro, v dnešní době je město známé díky výrobkům ze stříbra.

Návštěva městečka Taxco začala báječným obědem v pozoleríi.
Však také v manuálu na dnešní den v rubrice Co je třeba ochutnat je:
Pozole  (kuřecí nebo vepřový vývar s kukuřičnými zrny, masem, nepikantním nebo mírně pálivým chilli, oreganem a cibulí) je typickým jídlem místního kraje.

 Jako aperitiv byl mezcal.

Pája byl dobře naladěn - měli oblíbené pivo Bohemia.

Pája si objednal vepřové pozole, 

já kuřecí. 

Vepřová kůže nám moc chutnala, objednali jsme si i návdavek pro přikusování jako chuťovku.

Všimněte si vždy přidané limetce.

Po báječném obědě jsme se šli ubytovat do tohoto hotelu. 

Spolu s Marcelkou a Lubošem jsme měli nádherný pokoj.

V hotelové zahradě je fíkus dubový.

Jen pro zajímavost, na dalším obrázku je stejný fíkus u nás doma.

Ubytovali jsme se a šli na prohlídku nádherného městečka. 

Dlážděné uličky jsou velmi úzké, jedinou dopravou, která "projede" je taxik v podobě brouka. Na místě spolujezdce chybí sedačka, aby se cestujícím lépe nastupovalo. Na zadních sedačkách sedí zpravidla mnohem víc lidí než je u nás povoleno.

Dominantou náměstí je kostel Santa Prisca. 

Městečko je více než malebné. 

Pája mně bohužel zakázal fotit tržnice se stříbrnými šperky. Byla to ale veliká nádhera.

Nakoupili jsme stříbrné dárečky, víno na večer s našimi spolubydlícími a hot dog na hlad.

Vrátili jsme se do hotelu, s Marcelkou a Lubošem vypili víno a bylo nám líto, že tohle je naše poslední noc v Mexiku.