Při listování blogem u Ajky jsem se zakoukala do tvarohových koláčků, vytiskla recept i s obrázky a natěšená jsem se dala do příprav.
Protože máme doma dost (vážně dost) chladno, obávala jsem se, že se kvásku nebude chtít kváskovat. Ale vyšlo to. Tvaroh jsem měla tučný (mňam), ale vaničkový - dalo se tedy předpokládat, že trošku poteče, ale neva, zas bude dobrý. Zadělala jsem těsto podle návodu a začala přenášet kousky na plech. Už při druhém kousku, kdy jsem měla mezi prsty přilepené těsto jako plovací blány, jsem zjistila, že bude lepší jeden velký koláč - bude míň okrajů a víc dobroty.
Jenže...
... víc dobroty znamenalo, že 2 tvarohy jsou málo a tak se Pája vydal na průzkum sklepa. Po čtvrt hoďce dorazil s povidlama. Otřeli jsme pavučiny, otevřeli víčko korunou a k našemu překvapení jsme zjistili, že kromě jejich historické hodnoty (22. 3. oslavily 30 let), jsou použitelná a chutná. Vylepšili jsme je rumem a nazdobila jsem je do řádek na koláč.
Nevypadá příliš vzhledně, ale chutná úžasně.
když dva dělají totéž, není to vždy totéž :))
OdpovědětVymazat