Rohlíky

Jak se pozná zedník?

Správný zedník zásadně chodí pozdě, případně nepřijde vůbec. 

Ti, co nám vloni dělali koupelnu určitě nebyli praví zedníci - chodili totiž včas, někdy i dřív a někdy přišli i když neměli. O tom, že nebyli praví zedníci svědčí i to, že nevěděli, že v koupelně by měla být izolace a tak nám za ten rok ta nová koupelna protekla o patro níž. 

Ach jo!

Ani instalatéři nebyli praví (i když chodili zásadně pozdě), protože protékalo i jejich spojení starých a nových rozvodů. A když bourali to, co před rokem vyráběli, podařilo se jim sbíječkou přeseknout podlahové topení. 

Dnes ráno jsme si přivstali, 

protože na osmou hodinu se nahlásil zedník, který dá celou koupelnu do pořádku a není to žádný problém.

Naštípala jsem třísky, zatopila, Pájíkovi jsem připravila jeho oblíbenou snídani, založila guláš, abych pohostila zedníka, připravila kvásek na knedlíky a taky kvásek na rohlíky, které jsem okoukala, kde jinde než na blogu.

Na kamnech jsem pomalu táhla hovězí vývar a na zítřek jsem připravila hovězí líčka - vždyť tady ten kluk zednický bude určitě dřít ještě zítra.

Guláš je hotový, polévka taky, knedlíky uvařené, perník upečený, oběd snězený, těsto na rohlíky vykynuté. 

Rohlíky upečené...

zedník nikde.

Jo, jo, to bude pan Lorenc!