středa 4. března 2015

Jak jsem nevyfotila prezidenta

Maškarní se blíží a konečně mi došlo, že už bych měla začít konat. Z práce jsem běžela upřesnit a domluvit podrobnosti, vyzvednout zasedací pořádek. Měla jsem to spočítané tak, abych stihla být včas na nehtech. Ne nadarmo jsem přece studovala plánování.

Jednání proběhlo celkem rychle a tak zbyl čas i na procházku centrem města. 

První zastávka:

Dárek pro mé zuby zuby.













Podivovala jsem se, proč je na každém rohu skupinka policistů. Když jsem před radnicí viděla primátora se slavnostním řetězem na krku, novináře a kameramany hledící jedním směrem, přidala jsem se k nim. A v tom se to stalo. Přijela kolona luxusních aut a vystoupil pan prezident. S otevřenou pusou jsem stála metr od něho a poslouchala jak se vítá s primátorem. Celá delegace vstoupila do radnice a já pokračovala v procházce. Až pak mi došlo, že jsem mohla udělat fotku. 
Stále ještě zbývalo 15 minut, když jsem procházela kolem knihkupectví. Nechtěla jsem nic kupovat, ale paní prodavačka mě posadila do křesílka a nosila za mnou samé háčkovací knížky. Nešlo odolat.


Ale nehty jsem stihla: 

2 komentáře:

  1. To jsi mohla ... ale ono to člověka většinou napadne pozdě:-)))

    OdpovědětVymazat
  2. no nevim, jestli bych zrovna z toho byla smutná :))
    Nehty parada! Taky jsem neodolala a koupila podobnou barvu ;)
    Se těším , co budeš bordurovat....
    .... A i jinak se těším ;)

    OdpovědětVymazat