Boží hod

Už je nás tolik, že se u žádné babičky nevejdeme ke stolu ani do bytu.

Vymysleli jsme tedy společné setkání v moštárně. Vstupenkou byl jeden zabalený dárek. 

Každý dárek byl očíslován, druhé číslo vhozeno do buřinky, abychom si pak mohli vylosovat překvapení.

A aby nešlo jen o vánoční přejídání, s Vašíkem a Broníkem jsme přišli o hodinu dřív a nacvičili vánoční koledy.

  Trošku jsme litovali, že jsme nezačali nacvičovat dřív.

 Nakonec jsme usoudili, že mistrovi zkoušky netreba a že to půjde.

 23 - už jsme všichni a můžeme zahájit večírek.

Broník zahrál na trumpetu Já sním o vánocích bílých. Mnohým z nás to vehnalo slzy do očí.

 Nejmladší člen večírku - Samík.

 I pejskové patří do rodiny.

 Stromeček je maličký, ale dárků je pod ním 23.

 Všichni vyfasovali zpěvníček s koledami a za našeho doprovodu zpívali.

Během losování dárků jsme se činili v jídle i pití.

 Většina už odešla, ale nám to hraní tak šlo, že jsme nemohli skončit.

Pájík zkoušel kytaru i housle (obojí poprvé).

Jo, jo, škoda, že je tomu konec.

Moc se těšíme na příští vánoce.