Jak říká wikipedie ke zdi přichází mnoho poutníků, aby zde vyslovili své modlitby.
Prošli jsme důkladnou bezpečnostní kontrolou a už jsme ji viděli.
Slzičky se mi začaly hrnout do očí.
Pája si natěšeně nasadil jarmulku, kterou jsem uháčkovala těsně před odjezdem a šli jsme každý na svou část.
Napsala jsem přáníčko a snažila se ho vecpat mezi kameny, moc se mi nedařilo. Když to už už vypadalo, že se podaří, vypadnul a s ním i několik dalších papírků.
Měla jsem pocit, že jsem se ocitla v neuvěřitelném snu.
Pája měl na "pánské" straně zážitek ještě větší. Oslovil ho ortodoxní žid, podal mu ruku, představil se a když se představil Pája, dal mu požehnání a stonek levandule.
Vůbec se nám nechtělo se od zdi vzdálit. Stále jsme se otáčeli a znova a znova koukali a fotografovali.
Jen kousek od zdi nářků jsme navštívili hrob krále Davida.
A stejně jako u zdi nářků byla oddělená místa pro kluky a pro holky. Holky nohy. Kluci hlava a tělo.
I tady Páju oslovil ortodoxní (asi má to příjmení napsané na čele) a nechtěl věřit, že nemá židovský původ.
Navštívili jsme večeřadlo - místo konání Poslední večeře Páně, při které Ježíš Kristus pojedl s apoštoly velikonočního beránka před svým ukřižováním.
A Jaffskou branou zpátky do Bethlehema.
