úterý 28. ledna 2014

Příprava na aktivní stáří


Příprava na aktivní stáří - tak se jmenují občasná setkávání, při kterých už jsme vyráběly FIMO výrobky, dekorace vánoční, velikonoční, podzimní i jarní. Dnes byla keramika. Už dlouho jsem si to chtěla zkusit. A měla jsem i jasnou představu, co chci tvořit - obal na květník, zápichy do kytek a knoflíky. 
Stihla jsem všechno.





A teď nechat uschnout a půjde do pece





Ještě se mám co učit, ale moc mě to bavilo.

neděle 26. ledna 2014

Moje první vánočka

Kdysi jsem se rozhodla, že jídlo, které je z kvásku, musí se zadělávat až z toho bolí ručička a kynout, je jen pro opravdové kuchařky a že bych to nedokázala. Knedlíky už jsem dokázala, rohlíky taky, ale na vánočku jsem si netroufala, i když mi moje kolegyňka Monika dala recept (několikrát, já ho vždycky založila tak, abych ho nenašla a měla ten správný důvod, proč o vánocích máme zas kupovanou).
Ale když jsem viděla, jakou krásnou vyrobila Ploduska, měla jsem pocit, že to musím vyzkoušet také.

A tady je ten recept od Moniky:

1 balíček čerstvého droždí
100 g krupicového cukru + 1 lžíce do kvásku
200 - 250 ml vlažného mléka
500 g polohrubé mouky
+ trocha hladké mouky na poprášení těsta
50 g spařených a opláchnutých rozinek
1 - 2 lžíce rumu
1/2 sáčku vanilkového cukru
1/4 lžičky soli
trochu nastrouhané kůry z dobře omytého citronu
špetka muškátového květu
špetka mletého anýzu
2 - 3 žloutky
50 g pokrájených oloupaných mandlí
30 g vlašských ořechů
150 g rozpuštěného másla + trocha na pomazání
1 vejce na potření
moučkový cukr na poprášení


  1. Všechny suroviny nechte dojít pokojové teploty. Z droždí, lžíce cukru, vlažného mléka a dvou lžic mouky připravte kvásek a uložte ho na teplé místo, aby se mu dobře kynulo. Rozinky dejte do misky a zalijte je rumem. Mezitím v zadělávací míse smíchejte prosátou mouku s cukrem, vanilkovým cukrem, solí, citronovou kůrou a kořením.
  2. Do směsi vlijte vykynuté kvasnice, přidejte žloutky, rozinky máčené v rumu, dvě třetiny sekaných mandlí, překrájené ořechy a nakonec i rozpuštěné vlažné máslo. Těsto důkladně zpracujte - nejdříve vařečkou v míse a potom ještě rukama. Ještě nemám Bošku, tak jsem používala jen ruce.
  3. Popraště těsto moukou, přikryjte a nechte ho v míse kynout asi dvě hodiny. Během této doby ho dvakrát až třikrát krátce propracujte vařečkou. (Říká se tomu "přetužit", z těsta unikne nahromaděný oxid uhličitý a dostane se do něj čerstvý vzduch, který usnadňuje práci kvasinkám.
  4. Vykynuté těsto na vále opět zpracujte, podle Plodusky jsem rozdělila na 8 bochánků a začala plést.
     
  5.  Předehřála jsem troubu na 220, pomazala vajíčkem, posypala mandlemi a dala péct.

  6. Deset minut jsem pekla na 220 a pak dopékala při teplotě 150 °C až se mi zdála hotová.







Upečenou jsem namazala rozpuštěným máslem smíchaným s rumem.











Ráno byla s kakaem. 

Úžasná.
Děkuju Monice i Pavlínce.

středa 15. ledna 2014

Poklady

Dnes jsem měla dopoledne "po doktorech". 
Do čekárny jsem se vybavila dárečkem.


A doma jsem inspirovaná Ploduskou vyklidila lékárnovou skřínku. Skoro všechno bylo prošlé a skončilo v tašce: Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.
Ale našly se i takovéhle skvosty - ty jsem nedokázala vyhodit.







neděle 12. ledna 2014

Neděle

I dnes jsem si přivstala - nemohla jsem se dočkat, až budu vařit hovězí líčka, tak jak jsem si to včera nastudovala na internetu.

Opekla jsem očištěné masíčko,


opečené masíčko dala stranou a opekla kořenovou zeleninu a cibuli.














Do opečené zeleniny 
jsem přidala masíčko,
podlila dostatečným
množstvím červeného
vína a dusila.

Za hodinu jsem zjistila,
že je masíčko velmi, ale
velmi tvrdé. Přendala jsem do papiňáku a
poobědvali jsme guláš
od včera.




Venku svítilo sluníčko a tak jsem se rozhodla spálit hromadu větví z prořezaných stromů.


Krásně to hořelo, přikládala jsem, naštípala spoustu třísek, pokochala se zahradou a úplně zapomněla na papiňák.
Líčka se v té mrkvi definitivně ztratila a na dně papiňáku zůstala centimetrová černá vrstva. Fotku jsem radši nepořídila.






Během mé hry na paliče, Pájík vysířil sklep.












Abych nezapomněla. 
Včera jsem upletla pokus z rozstříhaného prostěradla. 
Zatím jsem ještě nevymyslela využití, ale určitě se k něčemu bude hodit
Třeba jako polštářek 
na židličku.
Nebo jako kobereček.






Nebo kobereček před Mourinčin domeček, do kterého nechodí.


Líčka nejsou a tak jsem Pájíkovi k večeři chystala mé domácí rohlíčky, salámek, zeleninku a sýr. 
Při loupání sýra na mě zaútočil nůž. 
Ale už to mám sešité!

sobota 11. ledna 2014

Rohlíky



Jak se pozná zedník?
Správný zedník zásadně chodí pozdě, případně nepřijde vůbec. 
Ti, co nám vloni dělali koupelnu určitě nebyli praví zedníci - chodili totiž včas, někdy i dřív a někdy přišli i když neměli. O tom, že nebyli praví zedníci svědčí i to, že nevěděli, že v koupelně by měla být izolace a tak nám za ten rok ta nová koupelna protekla o patro níž. 
Ach jo!
Ani instalatéři nebyli praví (i když chodili zásadně pozdě), protože protékalo i jejich spojení starých a nových rozvodů. A když bourali to, co před rokem vyráběli, podařilo se jim sbíječkou přeseknout podlahové topení. 



Dnes ráno jsme si přivstali, 
protože na osmou hodinu se nahlásil zedník, který dá celou koupelnu do pořádku a není to žádný problém.
Naštípala jsem třísky, zatopila, Pájíkovi jsem připravila jeho oblíbenou snídani, založila guláš, abych pohostila zedníka, připravila kvásek na knedlíky a taky kvásek na rohlíky, které jsem okoukala, kde jinde než na blogu.
Na kamnech jsem pomalu táhla hovězí vývar a na zítřek jsem připravila hovězí líčka - vždyť tady ten kluk zednický bude určitě dřít ještě zítra.


Guláš je hotový, polévka taky, knedlíky uvařené, perník upečený, oběd snězený, těsto na rohlíky vykynuté. 

Rohlíky upečené...

zedník nikde.
Jo, jo, to bude pan Lorenc!


středa 8. ledna 2014

Polštářek

Hurá!

Dokončila jsem svůj druhý polštářek.



Ještě nemám knoflíky - ty vyrobím z FIMO.





 Deka už je před dokončením, ale došla hnědá.
Čekám na zásilku z VLNAPu. 













neděle 5. ledna 2014

Karel

Vašík má kočičku - jmenuje se Karel.
A já se nemohla dočkat až si svou novou "vnučku" pomazlím.
V sobotu jsme si přivstali a v 7:07 odjížděli vláčkem do Prahy.

Vagón vypadal úplně stejně jako v dobách mých studií.

Vlak přijel včas a tak jsme před devátou hodinou už zvonili u Vašíka. Ale vnučka nikde...
Už jsem se začala bát, že jí neuvidím.
Pak se ozvalo tichounké zamňoukání. V troubě nebyla, v lednici také ne, ale v kredenci byla, chudinka, zavřená.

No, není sladká?


Ani se mi nechtělo odejít. 
Ale měli jsme s Pájíkem v plánu procházku v centru metropole.
Ťapkali jsme, navštívili různé obchůdky, poobědvali

ani kafíčko jsme nevynechali, rozloučili jsme se s Václavákem a spěchali na vlak.